Ukrajinská ekonomika

V dobách železné opony byla ukrajinská ekonomika druhá nejsilnější v rámci Sovětského svazu a důležitou zemědělskou a průmyslovou součástí sovětské centrálně plánované ekonomiky. To se velmi změnilo v devadesátých letech, kdy zemi během přechodu na tržní ekonomiku postihla hyperinflace. Ukrajina dokonce drží světový rekord za největší inflaci během kalendářního roku, která zemi postihla v roce 1993. Mnoho podniků bylo vlivem neprůhledné privatizace a nerentability v novém tržním prostředí zavřeno, přičemž za sebou nechaly desetitisíce nezaměstnaných.

Siituace se poněkud stabilizovala v roce 1996, kdy byla zavedena ukrajinská hřivna. Bohužel i přesto nebyly některé reformy a privatizace zejména velkých státních firem dotaženy do konce. Na začátku 21. století začala ukrajinská ekonomika strmě růst. Ukrajinský HDP za rok 2007 je 29. na světě, průmyslová produkce roste o 10 % každým rokem a v roce 2007 zaznamenala ukrajinská burza nárůst 130 %, což byl druhý největší nárůst na světě. Optimistická čísla však zakrývají příslovečné rozevírající se nůžky mezi bohatými a chudými a problémy s korupcí a přebujelou byrokracií podobné těm v Rusku, v případě Ukrajiny navíc umocněné slabou vládou, která má v současné době ve 450 členném parlamentu většinu o celý jeden hlas. V tomto případě si ukrajinská premiérka Tymošenková (ta s tím copem okolo hlavy) může podat ruce s Topolánkem.